Jak prasklá zubní sklovina ovlivňuje vaše zdraví: rizika, příznaky a co s tím dělat

Prasklá zubní sklovina není jen estetický problém. Mnoho lidí si s ní žije roky, aniž by si toho všimlo - dokud nezačne bolět. A pak už není jen o krásném úsměvu. Skládá se z několika vrstev, ale ta nejvrchní - sklovina - je ta, která chrání váš zub před infekcemi, teplem, chladem a kyselinami. Když se praskne, ochrana zmizí. A to může vést k větším problémům, než si myslíte.

Co vlastně prasklá zubní sklovina je?

Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Složená je především z minerálů - 96 % je hydroxyapatit, což je forma vápníku a fosforu. Je to jako přirozený průhledný štít, který chrání zubní denty a nervy pod nimi. Když se tato sklovina praskne, nejde o zlomeninu jako u kosti. Je to spíš jemná trhlina, která může být vidět pouze pod zvětšením nebo na rentgenu.

Praskliny se dělí do několika typů:

• Trhliny v povrchu (craze lines) - jemné, nebojácné čáry, které nebojí se zubního nervu. Často nezpůsobují bolest.
• Trhliny, které sahají ke dnti - hlubší, mohou vést k infekci nervu.
• Praskliny, které se táhnou od korunky ke kořeni - nejnebezpečnější. Často vedou k ztrátě zubu.
• Trhliny pod plomby nebo korunkami - těžko detekovatelné, ale mohou být zdrojem bakterií.

Praskliny se často nezjistí, dokud nezačne zub bolět při kousání nebo při pití studeného nápoje. A to je právě ten moment, kdy je už pozdě na jednoduché řešení.

Proč se zubní sklovina praská?

Není to náhoda. Praskliny vznikají z opakovaného tlaku nebo náhlého šoku. Nejčastější příčiny:

• Kousání tvrdých věcí - ořechy, led, kosti, pečené oříšky, čokoládové tyčinky s oříšky. I když to zní jako malá věc, opakované kousání tvrdého potraviny může být jako střílení do zubu.
• Bruxismus (skřípání zubů) - lidé, kteří skřípají zuby v noci, cvičí na svých zubech silou až 500 liber. To je víc, než kolik zvedáte při silovém tréninku.
• Náhlé změny teploty - když vypijete horkou kávu a hned potom sníte zmrzlinu, sklovina se rychle rozšiřuje a zmenšuje. Opakovaně to může vést k mikrotrhlinám.
• Starší plomby nebo korunky - staré náplně se mohou zmenšovat nebo rozšiřovat jinak než přirozená sklovina. To vytváří napětí a vede k prasknutí.
• Poranění - dopad při sportu, pád, úraz. I když se nezlomí zub, může se prasknout sklovina.

Nejčastější je kombinace dvou nebo tří těchto faktorů. Například někdo skřípá zuby a zároveň kousá ořechy. To je jako když někdo neustále klepe na sklo - jednou to vydrží, ale po několika tisících klepnutích se rozbije.

Co se stane, když prasklinu necháte být?

Největší omyl je myslet, že „když to nebolí, tak je to v pořádku“. Prasklina se nezahojí. A nezastaví se sama. Naopak - postupně se prohlubuje.

Když se prasklina rozšíří ke dnti, začnou do ní pronikat bakterie. Ty se množí v úzkém prostoru, kde není přístup pro zubní kartáček. Výsledek? Kariés, která se rozšiřuje pod povrchem, aniž byste o ní věděli. Až přijde bolest, je už pozdě na jednoduchou plombu. Může být potřeba kořenové léčení, korunka nebo dokonce vytažení zubu.

Co víc - infekce se může šířit do čelisti, kůže nebo dokonce do krve. Vzácně, ale stále se stává, že bakterie z prasklého zubu způsobí celkové zdravotní problémy - od zánětu kloubů až po zvýšené riziko infarktu. Výzkum z roku 2023 z University of Michigan ukázal, že lidé s nelečenými prasklinami ve zubech měli o 38 % vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří praskliny včas léčili.

Bolest není jediný příznak. Další znaky:

• Bolest při kousání, která zmizí, když uvolníte tlak
• Citlivost na studené, horké nebo sladké
• Opuch v dásni vedle zubu
• Chutnání kovu nebo zápach z úst, který nezmizí čištěním
• Zub, který se cítí „volnější“ než ostatní

Ne každá prasklina bolí. A to je právě ten největší nebezpečí.

Jak se praskliny detekují?

Ne každý zubní lékař je schopen prasklinu najít hned. Standardní rentgen nevidí jemné trhliny. A tak se používají jiné metody:

• Diagnostický lesk - zubní lékař použije speciální světlo, které zvýrazní trhliny.
• Stomatologická kamera - zvětšení 20x až 50x umožňuje vidět i nejmenší čáry.
• Test kousání - pacient kousne na speciální tyčku. Pokud bolí při určitém směru, může to ukazovat na prasklinu.
• Dye test - modrá nebo červená barva se nanese na zub. Pokud se zadrží v trhlině, je to vidět.

Nejlepší je pravidelná kontrola u zubního lékaře každých 6 měsíců. Pokud máte historii skřípání zubů, kousání tvrdých věcí nebo staré plomby, měli byste se nechat prohlédnout speciálně na praskliny.

Co se dá s prasklou sklovinou udělat?

Řešení závisí na hloubce a umístění praskliny.

1. Jemné craze lines - pokud nebojí nerv a nebojí se, stačí pravidelná kontrola. Někdy se doporučuje použít fluoridovou pasta, která pomáhá posílit sklovinu.
2. Prasklina, která sahá k dnti - je potřeba plomba nebo kompozitní náplň. Lékař odstraní poškozenou část a naplní ji materiálem, který se přizpůsobí tvaru zubu.
3. Hluboká prasklina, která hrozí ztrátou zubu - je potřeba korunka. Zub se ořízne a pokryje kovovou nebo keramickou „čepičkou“, která ho udrží pohromadě.
4. Prasklina až ke kořeni - zub se často musí vytažit. Někdy je možné zachránit pouze kořen a připevnit na něj protézu, ale to je nákladné a složité.

Nejlepší je léčit prasklinu hned, jak se objeví. Čím dříve, tím jednodušší a levnější je řešení. Plomba za 2 000 Kč je mnohem levnější než korunka za 15 000 Kč nebo implantace za 30 000 Kč.

Co můžete dělat doma, abyste praskliny předešli?

Předcházet je vždy levnější než léčit.

• Používejte ochrannou štětici - pokud skřípáte zuby v noci, ochranná štětice zabraňují, aby se zuby o sebe třely. Jsou vyrobeny podle vašeho tvaru úst a stojí kolem 3 000 Kč. Dlouhodobě se vyplatí.
• Nekekejte na tvrdé věci - ořechy, led, kosti, kávové zrní, pečené oříšky - všechno toto může být zdrojem prasklin. Pokud chcete ořechy, rozmělňte je v mlýnku.
• Vyhněte se extrémním teplotám - nevypíjejte horkou kávu a hned potom pijejte ledový nápoj. Počkejte 10-15 minut.
• Používejte fluoridovou pastu - fluorid pomáhá znovu mineralizovat sklovinu a způsobuje, že je odolnější.
• Nezapínejte zuby - pokud si všimnete, že v dnešním dni držíte zuby sevřené (např. při práci na počítači), uvolněte je. Tento návyk je častý a způsobuje přetížení.

Nezapomeňte - vaše zuby nejsou jen na kousání. Jsou součástí vašeho celkového zdraví. A prasklá sklovina není jen problém zubního lékaře. Je to signál, že něco v těle není v pořádku.

Co dělat, když už máte prasklinu?

Nečekáte na bolest. Nečekáte na „když to bude horší“. Nečekáte na záruku.

První krok: Nastavte si termín u zubního lékaře. Ne na „když budu mít čas“, ale hned. Připravte si otázky:

• Jak hluboká je prasklina?
• Je zde riziko infekce?
• Máte nějaké zvýšené riziko kardiovaskulárních problémů kvůli tomuto zubu?
• Je potřeba rentgen nebo kamera?
• Co se stane, když to nechám být?

Nejde o to, jestli máte peníze. Jde o to, jestli chcete mít zuby za pět let. A jestli chcete být schopen kousat, mluvit a smát se bez bolesti.

Prasklá zubní sklovina není věc, kterou si můžete dovolit ignorovat. Je to jako trhlina v betonovém základu domu - na začátku to vypadá jako drobnost. Ale když to necháte, domov se může zhroutit.